Rodna – pěnišníkové hory

Rodna – pěnišníkové hory (M. Nevrlý: Karpatské hry)

“Pěnišníkové hory. Pod nimi, na pomezí marmarošských hor, jsi jako na Podkarpatské Rusi – cesty vysypané říčními valouny, dřevěné štíty vesnic se táhnou údolími desítky kilometrů. Domy bez komínů a staleté dřevěné kostely, baňaté, v nich stojí velikonoční svíce staré půl tisíciletí. Prašné výhně, kozy i ovce mají splývavou srst a pastevci v láptích a krpcích nosí neuvěřitelné klobouky, starozákonně voní ovcemi. Nahoře, na dva tisíce tři sta metrů vysokých hřebenech Rodnejských Alp, jsou krásné říše: trávy, zelené hřbety, miliony červených rododendronů, nízkých a něžných. Dvakrát denně bouřky, mlhy i slunce.

Líbilo se mně v rodnejských horách. Jdeš hřebenem dny k jihovýchodu a všude jen trávy: lesy jsou až hluboko pod tebou. Občas jezírka, jezera, stáda. Po skalách posedávají podhorní pěvušky, mají divoce svištivý let. Opuštěné hřebeny. Na celých horách je jediná chata, Puzdrele, utopená ve šťovících dávných salaší. Kolem ní ryjí strakatí vepři s drátem v rypáku – bez něj by ryli mnohem víc.

Jen nemnoho turistů potkáš na hřebenech rodnejských hor. Občas kamsi táhne tlupa dohola ostříhaných rumunských poutníčků s pecnem chleba přivázaným provazem k zádům, pytlovitým vakem a dekou smotanou za krkem. Poslednímu v průvodu se vzadu na ruksaku houpá petrolejová lucerna. Správní a skromní lidé, jedí většinou jen rajčata, slaninu a kaškaval.

Pod vysokou horou Ineu leží jezero Velká Lala, ledovcové vody. Pod ním poslední rodnejský nocleh v opuštěné lovecké chatě při nesmírné bouřce. Krademe v ní ohnilé brambory pamatující loňskou jelení říji. Topíme smrkovými čarověníky, jediným dřevem, které po lijáku hoří. Pod chatou burácí rozvodněná řeka Lala.”

Úryvek o Rodně z knihy Karpatské hry od  Miroslava Nevrlého

 


Využijte dopravu do Rumunska nebo můžete vyzkoušet zájezdy CK Alpina do Rumunska se zaměřením na přechody hor, turistiku a cyklistiku

alpina_728x90_rumunsko04

 

Comments are closed